La Belle Dame Sans Merci

Fleret

1:VDyčichlá růže přGed hotelem na chodnAíku
zDas prodává svGou něhu sterilnAí,
v bHmílých šatičkEmách, zkrvavělá od neAonů,
v čHmelistech očí svEmírá lhostejnAos[(D)]t.
2:Když půlnoční slunko drnčí na chodníku,
ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt,
diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky
za cizí prachy cizí vychladlost.
R:K rAánu už své tEělo ani nDevnímAá
a cDítí se jAak prasklé zErcadlo snAů,
na bílý strEop si mořské vDlny promítAá,
jak jdDou, jdHmou k příkrým břAehům.
3:Když zvedneš tu růži ležící na chodníku,
o umělé trny si neroztrhneš dlaň,
bez dlouhých řečí pak provede tě rájem,
a snídat budeš zase sám.
*:VDyčichlá růže přGed hotelem na chodnAíku
mDaličkou rukou mGávla na taxAík,
Hma tvá láska bEmez haléře, pHmuklý zvon, co spEmadl z věže,
hlHmedá tu svou lEma belle dame sans mAerci.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:51:33.422+00:00
Výsledky hledání: